Historie fotbalu v Bohnicích sahá do dvacátých let minulého století, bohužel se však dochovalo velice málo materiálů, ze kterých bychom mohli čerpat. Jedním z mála je malá brožurka, vydaná v roce 1980 k šedesátému výročí " Organizované kopané" v Bohnicích. Použili jsme tedy tento text a tím zároveň děkujeme všem, kteří se podíleli na tom, že oddíl kopané má svou historii.
"Začátek ustavení
První pokus o založení fotbalového klubu byl v roce 1919. Byl to tzv. kroužek začátečníků z řad studentů a učňů a jeho název byl " Disk". Hřiště nebylo a tak se kopalo na Tenisových kurtech v Zemském ústavě. (Toho roku se patrně ještě nedalo mluvit o organizované kopané, nicméně to byl pravděpodobně skutečný impuls k založení S.K. Praha Bohnice.)
S.K. Praha - Bohnice byl založen v roce 1920. Klubovní místnosti byly v restauraci U Horstů, šatny v prvém období tamtéž, později v prádelně u Kočárků v čp. 162, která byla pro tento účel nájemníky sportovci uvolněna. V poslední fázi byly šatny v restauraci "U Urválků" v alejích. Hřiště bylo nejprve na pozemku Zemského ústavu za domkem p. Husáka. Později získal klub regulérní hřiště v místech nad bývalou bohnickou sokolovnou.
Klub byl dosti silný a měl v té době čtyři družstva. První zápas byl sehrán v Sedlci u Prahy, kde Bohnice vysoko prohrály. Nebyl výstroj, každý hrál v tom, co si opatřil, jen bílé košile byly stejné. Později, přičiněním příznivců klubu a hráčů, byla mužstva náležitě vybavena. Sbírkou byly opatřeny sítě na branky, což byl tehdy pro klub třetí třídy přepych. Návštěvy a zájem veřejnosti byly značné a každou neděli se hrály dva zápasy. Klub uspořádal sportovní den, kde mimo kopanou byly závody lehkoatletické a vzpěračské.
Činnost do roku 1930
Mimo SK Praha - Bohnice byl založen v roce 1921 druhý klub s názvem Dělnický SK, později přejmenovaný na Rudá Hvězda Bohnice.Jejím předsedou byl zvolen dlouholetý Bohnický občan Antonín Maňas. Tento fotbalový dělnický klub byl vlastně součástí FDTJ Bohnice. Své hřiště měl krátkou dobu nedaleko pískovny směrem k Farkám, později hrál na hřišti vybudovaném vedle Bohnického hřbitova. I u tohoto klubu byly začátky svízelné, těžce sháněl potřebné vybavení. Ale i zde se našli příznivci a brzy bylo vše, co je k hraní kopané zapotřebí. Oba Bohnické kluby byly v jiném svazu, ale vždy na pouť a o posvícení se hrála vzájemná utkání za největší účasti Bohnických příznivců. Osudy obou klubů se naplnily v posledních letech třetího desetiletí. Hřiště SK Praha - Bohnice bylo zlikvidováno v r. 1928 pro stavbu Sokolovny a tím také klub ukončil svoji činnost. Již v předcházejícím roce ukončila činnost i Rudá Hvězda.
Dalších 15 let
Ovšem hned v roce 1930 byl založen nový fotbalový klub Bohnický S.K. Ustavující valná hromada se konala 31. května 1930 v Lidovém domě v Bohnicích a prvním předsedou byl zvolen Bohumil Novotný. Objevila se tu řada hráčů, kteří dříve hráli v obou klubech. V dodnes zachovaném záznamu v kronice a fotbalu čteme doslova " Klub sám odkázán na své členstvo se těžko protloukal po stránce finanční. Hráči byli nuceni provádět peněžité sbírky, aby bylo klub možno udržet a zabezpečit mu dlouholeté trvání. Toto se zdařilo a klub dnes, po desetileté práci si vede velice úspěšně jak po stránce hospodářské, tak i na poli sportovním" . Ano, činnost klubu byla hned od počátku velice úspěšná. Klub již v roce 1931 postoupil dz 5. tř. do 4. třídy a jako vítěz skupiny C v roce 1932 postoupil do 3. tř. V roce 1933 pak bylo založeno i družstvo dorostu a žáků. A družstvo mužů skončilo skončilo ve III. tř., oddělení C na 3. místě a to stačilo k postupu do II. třídy. V tomto roce také začalo hrát i B mužstvo mužů. To svědčí nejlépe o dobrém začátku a výborné práci. V roce 1935, po 5tileté existenci Bohnického S.K. došlo k jeho přejmenování na Čechoslovan Praha VIII. Na původní klubové vlajce a klubových barvách - černobílé pruhování- se nic nezměnilo, jen jeho název vyjadřoval jeho celkové pokrokové zaměření. Základem všech úspěchů bylo dobré kamarádství mezi hráči, dostatek obětavých a svědomitých funkcionářů. Klub se projevoval i po společenské stránce. V zimním období řada jeho členů hrála divadlo, klub sám pořádal taneční zábavy, z nichž po letech se staly nejpopulárnější staročeské stavění máje a podzimní vinobraní. V plesové sezoně to byl karneval sportovců.Tyto společenské akce pak značně přispívaly k dobré finanční situaci klubu. Hřiště bylo po několika letech opatřeno dřevěnou ohradou, která vydržela až do posledních let války. Také byly na hřišti postaveny jednoduché dřevěné kabiny. Prvé družstvo mužů hrálo stale II. třídu, podařil se i postup do I. B třídy. Určitým zásahem, ovšem ne do činnosti, bylo rozhodnutí protektorátních úřadů o nucené změně názvu z Čechoslovan na Čecho VIII. V roce 1945 se však klub vrátil ke svému původnímu názvu. Funkci předsedy vykonával až do roku 1948 Ant. Chaluš.
Doba sjednocení tělovýchovy
Funkcionáři se v roce 1945 stavěli velmi kladně k otázce sjednocení tělovýchovy, spolupracovali i v Národním tělovýchovném výboru, ovšem klub zůstal činný až do roku 1948 pod starým názvem. Teprve 1.1.1949 přešli do jediné společné TJ v Bohnicích-TJ Sokol Bohnice. Rozhodujícím pro další období byl pro naši TJ rok 1951 a pak rok 1952. Po vydání zákona o tělesné výchově v našem státě a po org. změnách, tehdy přijatých, nastal v oddíle kopané i v celé TJ značný útlum v celkové činnosti. Dospělí sportovali na závodech a mládež při školních TJ.v lednu 1953 došlo ke slučovací konferenci a jednota dostala nový název TJ DSO Slovan Bohnice. Slovan se tedy stal závodní jednotou ve spojení se závodním výborem ROH v léčebně. Až do této doby vykonával funkci předsedy Václav Knotek. Po krátkém přerušení činnosti v roce 1954 došlo k opětnému ustavení oddílu kopané, který měl v soutěži pouze jedno družstvo mužů, v jehož čele stál Rudla Pohořelý.
Velká aktivita členů po roce 1957.
Koncem roku 1957 zásluhou nového předsedy oddílu Aloise Levíčka se oddíl kopané znovu aktivizoval. Během 3 let byla v akci "Z" vybudována nová zděná budova s jednou bytovou jednotkou, šatnami a malou klubovnou. Bylo odpracováno 8.000 brigádnických hodin a hodnota díla vykázala částku přes 70.000,- Kčs. Po stránce sportovní měl oddíl v soutěžích 2 dr. mužů, 1 dr. dorostenců a jedno družstvo žáků. Prvnímu mužstvu se podařilo v roce 1961 postoupit do I. A třídy, což byla nejvyšší soutěž, která se kdy v Bohnicích do té doby hrála. Po ročním působení v této soutěži následoval sestup do II. tř. Důsledkem byla generační krize a odchod hráčů do jiných oddílů. V roce 1966 přestal vykonávat funkci předsedy z pracovních důvodů pan Levíček a na jeho místo nastoupil na jeden rok Karel Seidl, po němž byl do této funkce zvolen Orolín Ján.
Blížil se však rok 1970, v Bohnicích se již začalo s prvními stavebními pracemi ve výstavbě inženýrských sítí pro budoucí sídliště a funkcionáři se dozvěděli, že bude výstavbou vážně dotčeno veškeré sportovní zařízení TJ. Funkcionářům tady nastaly nové starosti, to hlavní však mělo teprve přijít.
Poslední desetiletí
V roce 1972, přesně 1. července, bylo zabráno hřiště na kopanou včetně celé, nedávno postavené správní budovy. Oddíl kopané se tak ocitl doslova na ulici, protože mu žádnou náhradu VHMP VS neposkytla. V té době měl oddíl jedno družstvo dorostenců a žáků. Muži kopali II. Tř. Z celého výboru, který rezignoval, zůstal pouze sekretář oddílu J. Duchan. Na hráčské schůzi, která byla svolána, bylo rozhodnuto pokračovat v soutěži alespoň s družstvem mužů, aby se oddíl nerozpadl. U mládeže byla činnost přerušena. Vedení oddílu se ujali stále ještě aktivní hráči. Za předsedu byl zvolen, Vladislav Jenč, hospodářem Josef Novák. Tento nový výbor ve spolupráci s výborem TJ Slovan zajistil pronájem hřiště na dva roky v Dolních Chabrech a pro sezonu 1974-1975 na Viktorii 8. Teprve v roce 1975 a to před zahájením nového soutěžního ročníku 75-76 byla oddílu kopané předána plocha hřiště v budovaném tělovýchovném středisku Pod čimickým Hájem, kde oddíl sídlí dodnes. Hřiště tenkrát bylo vybaveno 5 přenosnými buňkami jako šatnami a hygienickým zařízením. kopaná tedy přešla do budoucího areálu, jako prvá začala zde trénovat a hrát. Oddíl začal okamžitě pracovat s mládeží, v jejíž čelo byl dosazen ve funkci vedoucího komise mládeže Jar. Růžička. Od roku 1976 vykonává funkci předsedy oddílu Karel Čadský. Mužstvo dospělých postupuje v roce 1976 do I. B třídy a po jediné sezoně v tomto oddělení se mužstvu po 16ti letech návrat do I. A třídy. Tato třída se hrála v Bohnicích pouze 2 roky. V roce 1979 se družstvo nedokázalo vypořádat s generačním problémem, což znamenalo sestup do I. B třídy.
Za posledních 5 let hraje v soutěžích 1 družstvo mužů, 2 družstva dorostenců, 3 družstva žáků a navíc ti nejmenší se seznamují s taji kopané v přípravce. Všechna družstva jsou vedena trenéry, mají i vedoucí. Navíc oddíl organizuje od zimy 1977-78 dlouhodobý zimní turnaj starších žáků za účasti předních pražských oddílů. "
Tolik citace z tenké brožurky, která měla v roce 1980 shrnout historii Bohnické kopané při příležitosti oslav jejího šedesátiletého výročí.
Oddíl kopané Slovanu Bohnice má však svou historii i dnes, honba dvaadvaceti bláznů za koženou koulí má stále své příznivce, a tak každý den trvání klubu píše svou historii.
Závěrem dovolte ocitovat článek, který popisuje činnost klubu dnes. Článek byl otištěn v " Osmičce" v září 2006.
"Oddíl kopané Tělovýchovné jednoty Slovan Bohnice najdete v Praze 8, na hřišti pod Čimickým hájem, v Bukolské ulici. K černobílé klubové vlajce se hlásí 8 mužstev, od nejmladší přípravky po týmy mužů „A“ a „B“ , navazujících na tradici prvorepublikových Bohnických klubů DISK, Čechoslovan a dalších.
Dnes má klub celkem přes dvě stovky hráčů a činovníků.
Věnují se převážně práci s mládeží, která tvoří zhruba 90 % členské základny. Práce s dětmi je náročná a odpovědná, proto se Slovan opírá o kvalitní trenéry s dlouholetou zkušeností. Připravují malé hráče prakticky od prvních fotbalových krůčků, doslova je učí, jak kopat správně do míče. Dbají na kvalitní fyzickou a herní průpravu, tréninky každého mužstva probíhají minimálně dvakrát týdně. Na jaře a na podzim na hřišti, v zimě v tělocvičnách. O prázdninách Slovan Bohnice pořádá pro hráče letní soustředění, kde mají k dispozici hřiště pro přípravu.
Nábor nových hráčů probíhá v průběhu celé sezóny, vítáni jsou hráči všech věkových kategorií.
Pro talentované hráče je dobrá příprava odrazovým můstkem do klubů, které hrají fotbal na vyšší úrovni, a přípravě mládeže se věnují Bohničtí opravdu poctivě. Herní zkušenosti hráči získávají i na turnajích, kterých se zúčastňují mužstva v době zimní přestávky, tradičně s výbornými výsledky.
Také Slovan Bohnice organizuje zimní turnaj, letošní ročník bude jubilejní, třicátý. Turnaj má velmi dobrou úroveň, síly tu měří například družstva Meteoru Praha, Admiry Praha nebo Horních Měcholup, Tróji a samozřejmě Slovanu Bohnice.
Srdcem fotbalového klubu je hřiště, ta jsou v areálu dvě, nedávno vybudované travnaté a staré, škvárové, pozůstatek z dob, kdy na škváře hrála převážná většina týmů. Bohničtí fotbalisté by v budoucnosti chtěli tento povrch nahradit umělou trávou, tím se klubu otevřou další možnosti.
Vlastně nepřetržitě se zde pracuje na zlepšení kvality prostředí, v současné době probíhá rozsáhlá rekonstrukce sociálního zařízení a šaten. Osvěžit se návštěvníci areálu mohou v přilehlém Klubu Troja.
Oddíl se snaží, aby nová sezona začala pro všechny hráče a příznivce fotbalu v prostředí co nejpříjemnějším. Kolem hřiště je stále dost práce, a všichni, kdo se podílí na chodu Slovanu Bohnice, zde pracují ve svém volném čase a bez nároku na odměnu.
Chcete-li se přesvědčit, fotbalová sezona pro Slovan Bohnice začíná zápasem proti družstvu Satalic na domácím hřišti již 20. srpna v 17.00 hodin. Budete vítáni.
Informace a aktuality najdete také na stránkách Slovanu Bohnice www.slovanbohnice.cz ."
Po 1. lednu 1949, kdy došlo k úplnému sloučení tělovýchovy, byla činnost kopané přerušena. Obnovena byla až v roce 1957. V roce 1975 byla vybudována plocha hřiště na kopanou v areálu „Čimického háje“.
V roce 1977 Slovan zorganizoval 1. ročník zimního turnaje starších žáků, který trvá až do dnes.
V součastné době má klub 9 družstev od nejmenších – předpřípravka až po „A“družstvo mužů které hraje 1.B třídu.